Profil uživatele Snezecka

obrazek
registrován 2018-04-11 00:58:08 Level6 počet bodů 3699info
infoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfoinfo
infohttp://snezecka.blog.cz v databázi 429 článků. info419x info3x

infohttps://snezecka.blogspot.com/ v databázi 13 článků. info8x info1x

S badyánem

Vlasy ti voní jako srdce z perníku, ta vůně mi spočinout nedá a podzim zvolna bere za kliku dveří, za kterými tě hledám. Oči ti září co tisíce světlušek, nad rybníkem chladným tančí v reji a mlha

Zlomová vzpomínka

Zahraj mi na duši stéblem rákosu, kýchnu jak bojar po špetce tabáku. Sluníčko šimrá mě přímo u nosu, za chvíli schová se zbaběle do mraků. Sonáta žulová nese se krajinou od kraje města až k vysíl

Romeo nekrvácí

Romeo pod balkónem už dávno nezpívá, houf toulavých koček kvílí u popelnic. Sežraly toho chlapce zaživa, nezbyla ni kůstka, ni vlásek, nic. Jen od škrábanců omítka se drolí, i Julie už sešla věkem.

O rozum nešlo

Je fajn, že jako průměrná slečna dokážu být stále ještě užitečná, takže když jsi za mnou skočil, že potřebuješ můj mozek a oči, dmula jsem se pýchou, až zlomila jsem hrot tužky, jíž jsem psala

Zmiz!

Když odcházíš, tak ještě v klusu rychle tě chytám za rukáv. Poslala bych ti vzduchem pusu, nestojím však o povzdech dutých hlav, které by se otočily na dvě doby, otočily by se ale v jedné době, je vš

Polétí

Nechuť a žluč mě každým dnem víc nahlodává a do spirály točí a vypaluje rudé žlábky do sítnic mých mnohobarevných očí. A přitom podzim začal svoje triky, barevnou paletou zas obarvil listí a rzí

Bez konce

Nejhorší je, když sám uvnitř sebe víš, že trošku na obtíž je tvrdá hlava. A že to nezměníš, dub zkrátka není plyš a bez kočky se myš pánem domu stává. A proto hluchý - slyš! Já vím, je se m



Na víkend

Konečně pátek, ach, jaká to slast! Sbalený batoh mám a křepčím jako srna. Vyrážím po práci do Borku u Suchomast (ne, tento týden nevalím do Brna). Zahraju si dnes na malého turistu, přiblížím se pot

Holanďan

V očích máš stíny tažných ptáků, křídly bys zamával a vzlétl k nim, místo toho táhneš se mnou do bijáku, kouknout na další z mnoha hovadin. Kdybys měl křídla jako pták, už bys tu neseděl, v kou

Bez kruhu

Visím na tobě jak povlak z polštáře na šňůře na prádlo, ve dnech temných, bez záře, ztracená jako na letišti zavazadlo, tak mi dej ruku, kluku, nebo z potápějící se lodi aspoň pádlo. Vím, že nero

Nebo zazdít?

Píšu klihem pod tapety báseň krátkou, na míru a námětem jsi zase ty, můj hrdina z papíru. Píšu tuší, husím perem, kalamář pak vypiju, historii s revolverem do nábojů zaliju. Píšu krví na chodník

Druhý

Postavím tě ze ztracených kostek Lega, z nejdražších kusů látek, vzácných střepů, ze součástek auta, které už se koupit nedá, z ebenu a z vibrania si tě sklepu. Udělám z tebe model nový, jako sen a

Němý (aneb O Dobbym mudlovského světa)

(pro Petru) Každému by občas přišlo k duhu, kdyby se nemusel za ostatní dřít, kdyby měl svého malého sluhu, jenž by mu mohl ulehčit a kdyby se k němu dobře choval a nenechával ho jen stranou, jednou by

Na sklonku léta

Chtěla bych ti zas po mnoha dnech napsat pár veršů, něžné lhaní, o tom jak ležíme na zádech na louce a ty žmouláš stéblo v dlani. Obilí zezlátlo, ořechy začaly padat a lípám žloutnou první listy.